Fotografie je něčím, co nás obklopuje, zachycuje život i jeho fragmenty.
Fotografie je univerzálním jazykem a fenoménem, který je snadné sdílet.
A originální autorská fotografie je významnou součástí světa umění.
Sociální sítě jsou dnes postaveny na fotografiích a videích. Ve světě sdílení a komunikace jsou zásadním prvkem, který je rychle srozumitelný, často bez ohledu na znalost kontextu, stejného jazyka či kultury, což může být i určitým rizikem. Jinými slovy, kritické myšlení a schopnost fotografie číst a rozpoznávat kontexty s ní související bude ve v digitálním informačním věku růst na významu. Umět pochopit, ale také ohodnotit umělecký přínos fotografie bude nedílnou součástí tohoto vývoje.
Koupě fotografického díla může být dobrou investicí i významným gestem podporujícím tradici té nejkvalitnější tvorby u nás. V zahraničí dobře vědí, proč nakupovat uměleckou fotografii.
Nákup fotografie není jen investicí, ale tvoří významnou podporu rozvíjející se živé kultury. V českém prostředí je posledním článkem řetězce, který posilí úroveň vizuální kultury také v zahraničním kontextu. Je paradoxem, že mnozí čeští fotografové a fotografky jsou mnohem více zastoupeni ve významných sbírkách v zahraničí než u nás. Dokáží v cizině lépe ocenit tuzemskou fotografii? Prozatím ano a vědí proč. Investice do fotografie za aktuálních cen se v budoucnu může i několikanásobně vrátit.
Vytváření kvalitních sbírek umělecky hodnotných fotografií je v kontextu světových trhů nevyhnutelným momentem.
Fenomén sběratelství fotografie má u nás oproti zahraničním trhům určité zpoždění. Sběratelé umění v České republice mají v oblibě nejčastěji malbu a médium fotografie si až na výjimky prozatím tolik neosvojili. Jedním z důvodů může být obava z její snažší reprodukovatelnosti nebo mylný dojem, že má nižší kredit než jiné výtvarné artefakty typu malby, kresby, sochy apod. Je třeba si uvědomit, že v rámci přístupu jak odborné, tak laické veřejnosti, měly tento neprávem nižší statut dříve kresba, grafika a to i design, který u nás zažívá boom a zasloužené uznání až v posledních dvou dekádách. Je logické, že k rehabilitaci sbírání umělecky hodnotných fotografií musí dojít, pokud se tak tomu děje od 70. let ve Spojených státech nebo od 80. let v Německu, Anglii, Francii a dalších zemích s rozvinutějšími trhy, které navíc poslední dobou rapidně rostou. Z těchto důvodů je právě nyní vhodná chvíle se o trh s uměleckou fotografií zajímat.
Nákup fotografií renomovaných tvůrců či vycházejících hvězd fotografické scény je nejen zajímavou investicí do umění, ale také dokladem úrovně vkusu kupující/ho.
V porovnání s malbou historie české fotografie se nabízí ještě jeden zajímavý úhel pohledu. Žádný z našich malířů nezískal ve světě takového uznání v porovnání s klasiky české fotografie, jakými byli Josef Sudek, František Drtikol či Jaromír Funke a mnozí další, kteří jsou na globálním trhu s uměním skutečně zvučnými jmény. Můžeme znovuobjevit tuto tradici tím, že se budeme zajímat o fotografii, o to jak historickou (za adekvátních a poměrně vysokých cen), tak o tu současnou, která rozvíjí vysokou úroveň tradice československé fotografie a zároveň je stále v relacích mnohem dostupnějších cen.
Markéta Kinterová
(přepracováno, původně publikováno in Fotograf Magazine, Vol. 43 (2022), s. 53)
